wz
 

Skautský oddíl Velena Fanderlika

 

 

 

 

    Mgr. Ladislav Rusek - Šaman

narozen 28. června 1927 v Hrabství ve Slezsku. Výtvarný pedagog, teoretik, grafik, malíř a publicista. Vytudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého, výtvarný obor. Hlavní učitelé: Prof. Bohumil Markalous-John (estetika), malíř Jan Zrzavý (malba a kompozice), malíř František V. Mokrý (výtvarná teorie a kresba), doc. Aljo Beran (grafika, písmo, dekorativní kompozice).  

Mgr. Ladislav Rusek po několikaletém učitelském působení na venkově byl přes 30 let odborným asistentem na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Vyučoval tam několik let i dějiny umění, po celou dobu však hlavně kresbu a grafiku, také písmo a dekorativní kompozici. V roce 1964 byl na základě své tvorby a výstav přijat do tehdejšího Svazu českých výtvarných umělců.

Vedle mnoha participací na kolektivních výstavách u nás i v zahraničí uskutečnil přes 40 výstav samostatných, z toho několik v cizině: v Dánsku, Polsku, v Chile (při celosvětovém skautském Jamboree) a jinde.

Jako teoretik publikoval řadu recenzí, odborných článků a katalogových textů; svým kolegům-výtvarníkům zahájil na 70 výstav. Několik let psal do kulturní stránky deníku Lidová demokracie, kde vyšlo asi 40 jeho článků, recenzí a esejů.

Roku 1971 vydal Klaus Ródel v Dánsku monografii věnovanou Ruskově tvorbě exlibris. Kromě toho byla v cizině i u nás publikována velká řada příznivě hodnotících článků i menších publikací na poli užité grafiky.

Přestože hodně času promarnil nepodstatnými aktivitami (čas věnovaný toulkám v přírodě však považuje za svou další vysokou školu) podařilo se mu přece jen za půl století práce vytvořit asi 900 exlibris, několik set novoročenek a jiných příležitostných grafik; ilustroval přes 70 bibliofilií a nejrůznějších publikací i knih.

Od roku 1990 je v penzi. Pokračuje ve výtvarné práci; uvolněné publikační možnosti využil k uplatnění stovek článků, veršů i několika menších knih pro skautské hnutí, jehož je od mládí stoupencem. Snaží se takto přispět k obrodě i hlubšímu pochopení skautské etiky.

Byly vydány dva nástěnné kalendáře s jeho linoryty. Ve skautských časopisech i knihách našich i zahraničních byly otištěny stovky reprodukcí jeho linorytů. Navrhl desítky skautských příležitostných razítek, řadu kovových odznaků, emblémů celostátních Sněmů atd.

Menší počet maleb – akvarelů, pastelů a kvašů – a početná řada velkých kreseb filosofujícího obsahu dovršuje škálu jeho činnosti i zájmů.

Ve své tvorbě usiluje o harmonii obsahu i formy, akcentuje duchovní poslání umění; neuznává bezduché artistní exhibice, nepřizpůsobuje se chvilkovým módám a trendům. V současnosti stojí mimo nejrůznější skupiny a programy.

V literární oblasti své tvorby se hlásí k duchovnímu poselství Otokara Březiny a Henryho Davida Thoreaua. Veřejnosti představil své verše i esejistickou prózu – kromě vydaných básní, esejů a vzpomínkových textů – na několika literárních čteních, např. v samostatném pásmu Cesta přírodou a životem, uskutečněném roku 2000 v Městském divadle v Prostějově.

Hlásí se – svými názory na svět a smysl života – k odkazu evropské antické a křesťanské kultury, odmítá pokleslou konzumní pakulturu vytlačující skutečné hodnoty – dnes již v globálním rozsahu.

Ústřední myšlenkou jeho práce výtvarné i literární je návrat k Pramenům...